Systém Značka kvality v sociálních službách

Systém Značka kvality v sociálních službách je založen na principech dobrovolnosti, transparentnosti a dostupnosti. Kvalita sociální služby je hodnocena z pohledu uživatele služby. Vznik systému byl ovlivněn ostatními dostupnými modely měření kvality a inspirován systémy fungujícími v jiných evropských zemích, zejména ve Velké Británii, Německu, Rakousku a Švýcarsku. Rovněž byla analyzována návaznost a rozdílnost systému ZQ se standardy kvality sociálních služeb.

Principy

• Princip pohledu uživatele– kvalita je definována z pohledu uživatele sociální služby a zájemce o službu.
• Princip dobrovolnosti– certifikace a žádost o udělení certifikace systému je na dobrovolném rozhodnutí poskytovatele sociální služby, jeho zřizovatele či obou subjektů.
• Princip transparentnosti – jednotlivá hodnoticí kritéria, perspektivy a subperspektivy jsou velice jasně a jednoznačně stanoveny. 
• Princip dostupnosti- Značka kvality v sociálních službáchje finančně, časově a místně dostupný systém pro každého poskytovatele.

Předpokládané výsledky a dopady

• Zvyšování kvality poskytovaných služeb formou motivace managementu;
• Zlepšení orientace zájemců o službu v úrovni kvality poskytovaných služeb;
• Zlepšení mediálního obrazu certifikovaných soc. služeb; 
• Zlepšení názoru a vnímání sociálních služeb u široké veřejnosti;
• Zpětná vazba zřizovatelům soc. služeb.

Značka kvality v sociálních službách a standardy kvality sociálních služeb

Standardy kvality sociálních služeb jsou zákonným nástrojem, pomocí kterého je ověřována kvalita sociálních služeb. Systém hodnocení kvality v rámci standardů kvality zkoumá na základě daných a obecně definovaných kritérií jejich splnění či nenaplnění, tj. negativní hodnocení. V případě nalezeného nesplnění nějakého kritéria či subkritéria jsou kontrolovanému poskytovateli odečítány hodnoty z celkového množství bodů, které je možno získat. Jedná se tedy o nástroj restriktivní. Provádění inspekcí poskytování sociálních služeb se řídí zákonem o státní kontrole.

Oproti tomu Značka kvality v sociálních službách je doplňující systém, který je založen na principech pozitivního hodnocení, dobrovolnosti a transparentnosti. V tomto systému se zjišťuje splnění daných perspektiv a subperspektiv, které je následně ohodnoceno určitým počtem bodů. Zásadním rozdílem mezi standardy kvality a Značkou kvality v sociálních službách jsou stanovená kritéria, která jsou předmětem hodnocení, resp. kontroly, či inspekce. V případě standardů kvality jsou tato kritéria koncipována z pohledu zadavatele sociální služby, v případě Značky kvality v sociálních službách pak pouze z pohledu uživatele služby, a to jen v přímé influenci.

Inspirace evropskými systémy hodnocení kvality

Při vytváření systému hodnocení Značka kvality v sociálních službách – domovy pro seniory se vycházelo z podobných systémů hodnocení realizovaných v jiných zemích. Většina zemí Evropské unie má systém certifikace kvality sociálních služeb, který vykazuje rozdílnosti dané úrovní sociálních služeb v příslušné zemi. V rámci vytváření českého systému Značka kvality v sociálních službách byly analyzovány systémy zemí Velké Británie, Rakouska, Německa a Švýcarska. Informace o těchto systémech byly použity pouze jako inspirace, příp. doplnění některých perspektiv či subperspektiv, jelikož není možné adaptovat jednotlivé národní systémy. Pojetí a nastavení kvality je totiž odlišné nejen v závislosti na stávající úrovni kvality vybavenosti a dostupnosti sociálních služeb v dané zemi, nýbrž také na subjektivním vnímání kvality resp. kvalitativních kritérií obyvatelstva dané země.

Je tak zcela pochopitelné, že např. kritérium, které může být naprosto zásadní pro země středomořského typu, bude zcela nevýznamné pro země skandinávské, a naopak. I z tohoto důvodu není možné vytvořit celoevropskou certifikaci kvality a Evropská unie se tak soustřeďuje na vznik tzv. minimálních standardů, a to zejména v oblasti práv a důstojného života seniorů.

Systém hodnocení Značka kvality v sociálních službách byl vytvořen s ohledem na české reálie, kulturu a současnou situaci v sociálních službách, ale i s přihlédnutím na vnímání a hodnocení kvality služeb v ČR.

Evropské modely - Velká Británie, Švýcarsko, Rakousko, Německo